Velikost textu: AAA

Reklama

Důležité otázky a užitečné odpovědi
v souvislosti s vašim bydlením

18.11.2009

Není nad konkrétní příklady. V následujících otázkách možná najdete takovou, která vystihuje i vaši situaci a odpověď vám usnadní další postup při žádosti o to, na co máte nárok nebo vám pomohou vyřešit problém, v němž  nemáte jasno.

Jsem důchodce, dodržuji dietu a měsíčně mě léky stojí kolem 500 Kč. Mohl bych dostat nějaký příspěvek na dietu či léky?
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, neupravuje žádný speciální příspěvek na dietu či léky. O náklady spojené s dietním stravováním, pokud je nutnost takového stravování potvrzena příslušným odborným lékařem, se ze zákona navyšuje příspěvek na živobytí. Konkrétní částky, o které se příspěvek na živobytí u jednotlivých diet zvyšuje, jsou stanoveny  v § 3 vyhlášky č. 504/2006 Sb.

Byt, který mám v trvalém nájmu (nájem na dobu neurčitou), vlastník (obec nebo jiný vlastník) prodal. Může mě nový vlastník z bytu vystěhovat?
Nikoli. Nájem přechází na nového vlastníka domu a trvá. Dosavadní nájemní smlouva zůstává v platnosti do doby uzavření nové nájemní smlouvy. Zda novou nájemní smlouvu uzavřete, záleží jen na Vás. Pokud se tak rozhodnete, smlouvu si pečlivě přečtěte. Vhodné je se v takovém případě poradit v nejbližší bezplatné občanské poradně (v podrobnostech nahlédněte do letáku Občanské poradny).

Nový vlastník mě nutí podepsat novou nájemní smlouvu, která je však pouze na dobu určitou. Musím tuto smlouvu podepsat?
Nemusíte. V případě, že odmítnete podepsat novou, pro Vás nevýhodnou nájemní smlouvu, bude Váš nájemní vztah zachován za stejných podmínek jako doposud.

Hrozí mi vystěhování z důvodu neplacení nájemného. Budu moci v bytě zůstat, když zaplatím dlužné nájemné?
Automaticky ne. Ani v případě dodatečného zaplacení dlužného nájemného a poplatků za služby se nejedná o odpadnutí důvodu k výpovědi z nájmu bytu či povinnosti vyklidit byt. Záleží na dohodě s pronajímatelem, zda od vystěhování ustoupí a dohodne se s Vámi například na splátkovém kalendáři. Nedohodnete-li se, musíte se vystěhovat.
Uhradit dluh musíte i poté, co proběhne případný výkon rozhodnutí (tj. vystěhování) ohledně výpovědi z nájmu bytu z důvodu neplacení nájemného. Vystěhováním dluh nezaniká!

Dostal jsem výpověď z trvalého nájmu (nájem na dobu neurčitou). Mohu skončit na ulici?
Tento případ by neměl nastat. Vždy Vám přísluší buď bytová náhrada, nebo alespoň přístřeší.1 O bytovou náhradu je nutné žádat u soudu. O tom, zda Vám náleží bytová náhrada, může rozhodnout pouze soud na Váš návrh a za určitých podmínek.
Pokud však máte ubytovací smlouvu nebo nájem na dobu určitou, pak Vám žádná náhrada či přístřeší nenáleží. Jste povinni se z bytu bez dalšího vystěhovat (v podrobnostech nahlédněte do letáku Výpověď z nájmu bytu, zvyšování nájemného).

Pronajímatel se mnou nechce prodloužit nájemní smlouvu. Co mám dělat?
Pokud Váš nájemní vztah skončil uplynutím doby („vypršením“ smlouvy uzavřené na dobu určitou), pronajímatel není povinen Vám zajistit bytovou náhradu, a nemůže být ani soudem „nucen“ k prodloužení nájemní smlouvy. V tomto případě je nutné, abyste včas pamatovali na zajištění jiného bydlení!

Existují sociální dávky, které slouží na úhradu nákladů na bydlení?
Ano. K částečnému krytí nákladů na bydlení slouží jednak dávka státní sociální podpory - příspěvek na bydlení, a dále dávka pomoci v hmotné nouzi - doplatek na bydlení.

Mohu tedy požádat o obě tyto dávky?
Ano, můžete žádat o obě tyto dávky, ale dávka státní sociální podpory - příspěvek na bydlení - je dávkou přednostní, o níž je třeba žádat nejdříve. Její přiznání je jednou z podmínek pro přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi - doplatku na bydlení.

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?
Nárok na tuto dávku ze systému státní sociální podpory má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, vlastník nemovitosti, v níž se nachází byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu, nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení.

Kde mohu o příspěvek na bydlení požádat a co je třeba k žádosti doložit?
Řízení se zahajuje podáním žádosti o přiznání dávky na tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí u příslušného úřadu státní sociální podpory, tzn. na úřadu práce dle místa trvalého bydliště žadatele.
Úřadu práce je nutné k žádosti doložit příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných (nezaopatřené děti, manžel, partner, druh, družka, za určitých podmínek i rodiče)2 za předchozí kalendářní čtvrtletí, prokazatelné doklady o výši nákladů na bydlení a jejich zaplacení (nájemné, náklady na plnění spojené s užíváním bytu, nejsou-li součástí nájemného, náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, svoz domovního odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva) za předchozí kalendářní období, a dále doklad o vlastnickém nebo nájemním vztahu žadatele k nemovitosti, v níž je hlášen k trvalému pobytu.

Ve kterých případech mohu požádat i o doplatek na bydlení?
V případech, kdy Váš příjem (společně posuzovaných osob)3 spolu s příspěvkem na živobytí zabezpečuje Vaše živobytí, ale nedostačuje i s využitím příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.

Kdo může žádat o doplatek na bydlení?
Vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt k trvalému bydlení, nebo nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je splnění podmínek nároku na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory, jež má při úhradě nákladů na bydlení přednost před doplatkem na bydlení).
Dále má na doplatek na bydlení nárok nezaopatřené dítě umístěné v ústavním zařízení nebo v náhradní rodině, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu, a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.

Lze doplatek na bydlení poskytnout i na jinou formu bydlení než vlastnickou nebo nájemní?
Ano. V případech hodných zvláštního zřetele osobě, která dlouhodobě užívá jinou formu bydlení (typicky podnájem, ubytovna, azylový dům). Pokud je zřejmé, že jiná než nájemní forma ubytování bude mít dlouhodobý charakter (delší než 3 měsíce), je možno přiznat doplatek na bydlení ihned.

Kdy mi nebude doplatek na bydlení přiznán?
Pokud Váš průměrný měsíční příjem nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. Výjimečně může být doplatek na bydlení přiznán, i když je příjem vyšší, avšak nepřesahuje 1,3násobek částky živobytí (dávka se poskytne s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům).

Kde mohu o doplatek na bydlení požádat a jak řízení o přiznání dávky probíhá?
O doplatku na bydlení rozhodují a vyplácí je pověřené obecní úřady. Řízení o přiznání doplatku na bydlení je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který obdržíte u příslušného pověřeného obecního úřadu. Současně s tím obdržíte potřebné informace k vyplnění tiskopisu a k dalším dokladům, které budete muset k žádosti doložit. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku (v podrobnostech nahlédněte do letáku Dávky pomoci v hmotné nouzi). V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Výše doplatku na bydlení se stanoví tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě či rodině částka na živobytí.

Jak dlouho trvá řízení o dávce?
Řízení by nemělo přesáhnout 30 dnů (ve zvlášť složitých případech 60 dnů). V případě akutního stavu nouze však může pověřený obecní úřad poskytnout dávku pomoci v hmotné nouzi - mimořádnou okamžitou pomoc, o které musí rozhodnout bezodkladně.

Slyšel jsem, že dávky na bydlení lze žádat i zpětně. Je to pravda?
O příspěvek na bydlení lze zažádat až tři měsíce zpětně. Doplatek na bydlení je však možné poskytnout nejdříve od prvního dne měsíce, v němž byla podána žádost o dávku.

Jak lze postupovat, pokud nesouhlasím s výsledkem správního řízení o dávce?
Proti oznámení o přiznání nebo změně výše příspěvku na bydlení lze podat námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky (úřad práce pak musí do 30 dnů vydat rozhodnutí o dávce).
Proti oznámení o přiznání dávky nebo o zvýšení dávky pomoci v hmotné nouzi lze podat námitky do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky (obecní úřad pak musí vydat do 30 dnů rozhodnutí o dávce).
Proti rozhodnutí o všech dávkách lze podat do 15 dnů odvolání ke krajskému úřadu prostřednictvím úřadu, který napadené rozhodnutí vydal.

Jak mohu postupovat, pokud jsou v pronajatém bytě plísně, vlhkost, stavebnětechnické závady?
V prvé řadě je nutné uvést, že za stav bytu odpovídá především jeho vlastník. Podle občanského zákoníku je totiž pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Obraťte se proto nejprve na pronajímatele bytu.
Nezjedná-li pronajímatel bytu nápravu (oprava, sleva z nájemného apod.), obraťte se na stavební úřad. Ten nejprve ověří stav stavby při kontrolní prohlídce a může přizvat také krajskou hygienickou stanici. Zjistí-li závady, nařídí např. provedení udržovacích prací na stavbě, nezbytné stavební úpravy apod.

Jak mám postupovat, pokud jsou v ubytovacím zařízení, ve kterém bydlím, plísně, vlhkost, stavebně-technické závady?
Vhodné je opět se obrátit na stavební úřad. Ten po provedené kontrolní prohlídce za případné přítomnosti krajské hygienické stanice nalezené závady vyhodnotí a nařídí provedení udržovacích prací na stavbě, nezbytné stavební úpravy apod.
V případě ubytovacích zařízení můžete oslovit také přímo krajskou hygienickou stanici. Ta provede státní zdravotní dozor, v němž se obvykle zaměří na dodržování požadavků na kvalitu vnitřního prostředí pobytových místností, existenci a dodržování provozního řádu ubytovacího zařízení.
více na www.ochrance.cz

Peníze

citát dne:

Převádějte velké problémy na menší a menší, a ony nakonec přestanou existovat!

Čínské přísloví

Reklama