Dynastie krásy
Profesní příběh jejich rodiny sahá přes generace. Kadeřnická profese, kreativita a nápad se u nich jednoduše dědí. Vlasové studio Vavruškovi dnes vedou tři spolumajitelky – matka Irena a dcery Irena a Petra. V práci pro ně platí jednoznačná filozofie – „Žena, která od nás odchází s novým účesem, se musí spokojeně usmívat.“
Svačinu, fén a hurá do školy!
Paní Irena Vavrušková st. si do základní školy kromě učebnic a svačiny čas od času přibalila do tašky i hřeben a fén. Po vyučování zamířila do sborovny. Nešla odevzdat písemku ani uklidit zatoulanou mapu. Irena tu s přehledem vyfoukala a upravila vlasy svým učitelkám. „Měla jsem to zkrátka v sobě,“ směje se temperamentní blondýnka. „Paní učitelky věděly, že budou vypadat dobře a já byla spokojená. Dělala jsem to, co mě baví. V učení jsem ještě ani nemohla být, ale už mě bavilo česat. U nás v rodině jde o talent, který se dědí po generace. Už strýček mého tatínka – pan Turek, měl před mnoha lety kadeřnický salon na Senovážném náměstí. Otec se u něho učil, maminka sem později nastoupila do práce, tady se i seznámili. Co potom můžete chtít? Samozřejmě, že i já sama jsem se šla učit kadeřnicí. Profesi jsem milovala, neustále jsem trénovala na různé soutěže a když se kolem mě ochomýtal nějaký kluk, nedovedl pochopit, co pořád trénuju? A už byl na světě konflikt! Pochopil mě až můj budoucí muž František Vavruška, který pracoval u mé maminky. Sám byl kadeřníkem a trénoval na soutěže, stejně jako já. Naše dcery už odmalička vyrůstaly v prostředí, kterému krása účesů dominovala. Brali jsme je nejen do práce, ale i na tehdy slavné festivaly účesů v Lucerně, které se pravidelně konaly 17. listopadu. Všechno kolem naší práce dcery vnímaly od samého počátku. A vidíte, zřejmě v nich hodně zůstalo!“
Paní Irena s úsměvem vypráví, jak jí kadeřnická profese v 60. letech zformovala tělo i bez dnes populárních fitness center. „Specialitou v účesech 60. let byly natupírované drdoly,“ říká. „Dělala jsem jich tak 15 denně. A můžu vám říci, že to byla práce tak náročná, že jsem měla nejen posílené prsní svaly, ale často i tělo zmožené tak, jako bych intenzivně cvičila! Byli jsme tehdy velmi kreativní. Pokud jde o vlasovou kosmetiku, trh nabídkou neoplýval. Tužili jsme účesy mlékem, na soutěžích, kde jsme vždy měli ohromný úspěch, klidně i sladkým šampaňským!“
Paní Irena Vavrušková patřila k absolutní kadeřnické špičce. Působila v nejlepším salonu Ve Smečkách, sotva najdete celebritu té doby, která by alespoň jednou neusedla do jejího kadeřnického křesla. Není divu, že hned po revoluci se rozhodla ve svém oboru podnikat. Vlasové studio Vavruškovi bylo založeno v roce 1991. Stalo se prvním soukromým kadeřnickým salonem v Praze. Paní Irena už v té době věděla, že má v záloze cennou podporu svých dcer. Obě už byly krátce po vyučení v oboru respektované kadeřnice.
Letuška na mistrovství světa
„Naše dětství kadeřnická profese poznamenala,“ směje se její dcera Irena. „Jako malé holky jsme za maminkou chodívaly do tehdy prestižního Vlasového a vývojového studia Ve Smečkách, tatínek zase působil v salonu Zuzana a později ve vedení podniku Hygie. Logicky z toho vyplývalo, že se sestrou automaticky zvolíme učební obor kadeřnice. Ale pozor, jednoduché to nebylo! Já odmalička snila o cestování. Chtěla jsem jezdit, poznávat svět, zajímavosti, fotit a vozit si kousíčky z cest navždy domů a nějakým způsobem své nové postřehy využívat. Napadlo mě, že zkusím hotelovou školu a později začnu létat jako letuška. Mému tatínkovi se ale ani trochu nelíbilo, že chci dělat servírku v letadle. Nápad mi rozmluvil. Šla jsem na kadeřnici, ale sen o cestování zůstal. Naplnit ho, znamenalo být dobrá, tedy vyhrát mezi ostatními zdatnými dravými soupeři a pak naplnit svůj sen – poznávat svět. Tehdy jiná šance nebyla, než reprezentovat naši zemi na mezinárodních soutěžích. A tak jsem se nadšeně vrhla do přípravy!“
Irena se dostala do reprezentace. Měla oficiálního trenéra, ale tajně ji trénoval trenér nejpovolanější – maminka. Získala titul mistr České republiky. Jezdila ven. Přehled míst, kde soutěžila, je pestrý. Kuba, Bulharsko, Spojené státy, Lotyšsko a další. „Byla jsem například druhá ve svatebních účesech na Kubě, druhá ve Varně, první v Rize a také vyhrála se svým týmem první ročník „L'Oréal Color Trophy – soutěž střih a barva pro módní časopisy“ usmívá se, „ale nejvíce si cením 6. místa na mistrovství Evropy. V první desítce tehdy uspěli pouze chlapi. Stála jsem na pódiu jako jediná žena. A měla skvělý pocit, že jsem nejlepší žena-kadeřnice v Evropě! Při svých cestách jsem navíc pochopila, že pokud chci přinést nové trendy k nám, musím lovit nápady po celém světě. Dále se v oboru vzdělávat a pracovat na sobě a celém týmu, proto jsem vyjela na exkluzivní stáž k věhlasné francouzské kadeřnici, člence úzkého kreativního týmu Laetitii Guenaou. Přihlásila jsem také náš salon do HCF Paris, mezinárodní akademie, která zajišťuje vzdělávání nejvyšší kvality. Dvakrát ročně se zúčastňujeme školení o nových technikách střihů a nejnovějších trendech barvení, které přinášíme do našeho salonu, pro naši klientelu. Současně jsem získala nabídku a titul Ambassador L'Oréal professionnel a vedu vlastní stáže v české akademii, pro kadeřníky. Mou „velkou zálibou“ jsou neustále fotografie, nyní již účesové a módní, tudíž ráda spolupracuji se známými českými a světovými fotografy pro časopisy a tím se podílím na vývoji módy.“
Cit, nápad a ruce
Nejmladší z rodinného tria Petra stejně jako sestra Irena původně na kadeřnickou profesi nepomýšlela. Lákal ji spíše výtvarný svět, zajímala ji keramika. „Chtěla jsem původně studovat keramickou školu v Bechyni,“ říká s úsměvem. „Měla jsem ale poměrně divokou pubertu, takže rodiče nebyli příliš nadšení z toho, že bych z domova měla odejít na internát. A jaká profese asi tak myslíte, že mohla být v naší rodině druhá v pořadí?“
Petra měla navíc v kariéře ještě jednu odbočku. Fotograf Jadran Šetlík ji přihlásil do celostátní soutěže krásy. V roce 1990 se stala Miss Prahy, posléze Miss Čech a v roce 1991 získala 6. místo ve finále Miss ČSFR. Ve stejném roce se zároveň stává spolu s maminkou a sestrou spolumajitelkou Vlasového studia Vavruškovi. A začala soutěžit v jiném směru krásy. Tentokrát jako ta, která ji tvoří. Spolu se sestrou Irenou se staly vítězkami prvního ročníku soutěže „L'Oréal Color Trophy“, Petra absolvovala i prestižní stáž u světoznámé Laetitie Guenaou. „K naší profesi potřebujete mít cit, nápad a ruce,“ vysvětluje Petra. „Člověk musí být kreativní. Toužila jsem po výtvarné práci a dodnes se jí věnuji, baví mě třeba práce se sklem. Stejně tak ale člověk může tvořit, pokud chce udělat zajímavý, krásný účes. Navíc naši zákazníci už se dnes mění. Lidé cestují, dbají o sebe, jsou náročnější. Jejich požadavky na styl se mění. Baví mě, že můžeme být při tom. V našem salonu se snažíme přinést nejnovější trendy a zároveň nabídnout zákazníkům špičkový servis. Takový, kvůli kterému se k nám budou s chutí vracet.“
(Více na www.vlasovestudiovavruskovi.cz)