Velikost textu: AAA

Reklama

Jak zaplašit samotu

Samota má spoustu podob. Může být dobrovolná, vynucená, občas po ní  z celého srdce toužíme a stejně se nám nedostane. Jiný člověk naopak v samotě žije a rád by svůj stav změnil. Pravdu má britský spisovatel John Osborne, který tvrdí: „Každý jsme ve vesmíru sám. Nějak si z toho musíme pomoci.“


Chci jen načerpat sílu?

Samota má ještě jeden výraz. Není zvlášť příjemný. Je to termín – izolace. Podle slovníku cizích slov do izolace unikáme dobrovolně, v důsledku obav, nebo zcela bez úmyslu. Do samoty se můžeme dostat vlivem nejrůznějších okolností. Otázkou zůstává, zda to tak sami chceme?
Matka, která šéfuje vícečlenné rodině, večer překračuje hromady nádobí, kupky prádla, psa, zatoulaná morčata a stále slyší řev, vlastně nikdy není sama. Na jedinou minutu si nemůže svou samotu vychutnat. Sní o prázdném bytě, v němž se vidí na pohovce s šálkem kávy a hromadou knih. Pro někoho jsou ale pohovka, kafe, hromada knih a čtyři stěny předobrazem pekla. Kdo je v samotě stále, její výhody nikdy neocení. Síly mu spíše bere, než dává. Osaměle se většinou cítí člověk, který ztratil práci. Pryč jsou stávající vazby, pravidelné denní rituály. Pryč je jistota každodennosti, kterou nezaměstnaný člověk pojednou ztrácí. A sám doma v drtivé většině případů rád není.
Z pohledu samoty patří k nejvíce bolestným smrt partnera. V intenzitě a síle bolesti hned za ní následuje rozpad vztahu. K neblahým trendům současnosti patří odchod partnerů od manželek po třiceti i víceletém vztahu. Pár let radosti, než stárnoucí chlapák dostane na frak. Zmizí síla, energie, přehled, erekce, při běhu za malým potomkem vypadá šedesátiletý taťka ohrožený infarktem směšně. Nicméně jeho „exmanželka“ si mezitím také neužívá svá nejlepší léta. Vyrovnává se s nedobrovolnou samotou. Je proto dobré mít samotu na své straně. Užívat si ji, pokud máme chuť. Brát z ní jen to pozitivní. Být sami se sebou rádi. A pokud vás samota nebaví, nebojte se ničeho a zaplašte ji!


„Sama jsem od devětatřiceti…“

Zpěvačka Marta Kubišová žije sama od devětatřiceti let. Přistihla tehdy druhého manžela při nevěře a se svou sympatickou přímostí si řekla, že než takový vztah, raději nic. Při svých životních zkušenostech radí:
„Skutečně jsem se po rozvodu rozhodla, že nic podobného už absolvovat nechci. Víte, ale přece jen jsem byla v jiné situaci než žena, která zůstává sama, ať už z důvodu vdovství nebo proto, že ji partner opustil po mnohaletém vztahu. Já měla před čtyřicítkou, navíc malé dítě, o které jsem se sama musela postarat. Žena, která se ocitá sama v předdůchodovém nebo důchodovém věku, je v horší situaci. Nejen že zmizí partner, ale přirozeně z domova odejdou i děti. Pocit osamění je dvojnásobně bolestný. Moje rada pro všechny, které samota trápí, je jasná. Musíte být aktivní! Oprašte stará kamarádství. Nevyhýbejte se žádným společenským akcím. Nikdy jsem se nenechala deprimovat pozvánkami, na nichž stálo: Vstup i s partnerem nebo Pozvánka platí pro dvě osoby. Vím, že někdo to přečte, zděsí se a raději nejde. Já většinou vzala kamaráda, který byl momentálně také single. Často se mnou chodil třeba Milan Hein. Na nic jsem nečekala a klidně vyrazila. Zkuste si také najít práci. Přivýdělek, brigádu, cokoli, co vám umožní být v kolektivu lidí. A na závěr rada, která je pro mě typická. Pořiďte si psa! Je to báječný kamarád, ale dostanete se do zajímavé sorty lidí – pejskařů. Při venčení psa se dozvím, co je kde nového, co choroby, politika, činže, důchody, dokonce se mi přes pejskaře podařilo zorganizovat i výměnu bytu! Pokud se řízením osudu ocitnete z nějakého důvodu sami, počínejte si, prosím vás, stejně jako dřív. Jakoby se ve vašem životě nic nestalo.“

Zdraví

citát dne:

Převádějte velké problémy na menší a menší, a ony nakonec přestanou existovat!

Čínské přísloví

Reklama